Vyber téma 


Budky a krmítka

Ptákům nejvíce pomůžeme vytvářením nabídky potravy, úkrytů a hnízdních možností v krajině. Velké množství našich ptačích druhů hnízdí v dutinách stromů. Bohužel staré stromy, které představují přirozené hnízdní dutiny, rychle v krajině ubývají a s tím i možnosti hnízdění dutinových druhů ptáků.

Budka by měla sloužit jako ochrana před nepříznivým počasím a před útoky predátorů.

Při instalaci budky je důležitá výška zavěšení, velikost vletového otvoru či konstrukce samotné budky. Každý druh má jiné nároky a je třeba na ně brát ohled.

Ptákům můžeme nejvíce uškodit, pokud budeme budovat přílišně udržovaná prostranství, vysazovat nepůvodní druhy rostlin, které nenabízí pro ptáky jedlé plody, nadužíváním pesticidů a rušením v době hnízdění.

Ptačí budky (pdf)

PTAČÍ BUDKY a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků Petr Zasadil (editor)

Ptačí budky – ekorada (video)

Stavebnice ptačí budky – návod na sestavení (video)

Stavíme ptačí budky, krmítka a koupadla

Ptákům, ale také veverkám pomůžeme především v zimních měsících přikrmováním na krmítku. Krmítka by měla být instalována ve výšce, aby zvířata na krmítku byla chráněná před možnými predátory. Především při zimním krmení by krmítko mělo být opatřeno dostatečně širokou stříškou, která ho chrání před deštěm a sněhem. To je velmi důležité, připravená potrava je pak lépe chráněná před vlhnutím a plesnivěním. Krmítko se musí pravidelně čistit od zbytků potravy, obzvlášť pokud krmíme čerstvou potravou.  Krmítko je také potřeba čas od času dezinfikovat, v letních měsících častěji než v zimě. K dezinfekci se dá použít například ocet v rozprašovači, po dokonalém uschnutí je opět připravené k předkládání potravy.

KRMÍTKA – Návody na výrobu krmítek pro ptáky a veverky, napajedla a zásobníky na hnízdní materiál

Krmítka k zakoupení na našem E-shopu:

Stavebnice krmítko áčko – KOUPIT

Stavebnice krmítko áčko

Krmítko na lůj přírodní – KOUPIT

Krmítko na lůj přírodní

Krmítko pro veverky – KOUPIT

Krmítko pro veverky

Krmítko proutěné – KOUPIT

Krmítko proutěné


Nárazy ptáků do skleněných ploch

Prosklená plocha představuje pro ptáky velké nebezpečí. Letícímu ptáku se v prosklené ploše zrcadlí krajina, nevidí skrytou překážku a pokračuje v letu. Ptáci, zvláště při lovu kořisti, do zmíněných ploch narážejí velmi vysokou rychlostí a způsobují si vážná poranění končící nezřídka smrtí.

Nárazům letících ptáků do prosklených nebo zrcadlících se ploch jde poměrně snadno zabránit tím, že je na překážku nějakým viditelným prvkem upozorníme a z překážky se stane letová bariéra. Další možností je ptáky zastrašit pomocí pro tyto účely zhotovenými plašiči.

Jednou z možností optického zvýraznění překážky jsou samolepící siluety imitující letícího dravce, které odrazují drobné ptáky v letu tímto směrem. Takto ochráníme okolní ptactvo zejména proti nárazu do okenních tabulí a jiných velkých prosklených ploch, jako jsou skleníky protihlukové bariéry a jiné. Ale pozor! Ukazuje se, že siluety drobné ptáky neodrazují kvůli jejich podobnosti s predátorem, ale pouze optickým zvýrazněním skla. Proto můžete použít polepy jiných barev a tvarů nebo například dětské malůvky. Nestačí na velkou plochu nalepit pouze jednu siluetu. Samolepy musí být použity v dostatečném množství jinak nefungují.

Další možností optického zvýraznění překážky je použití nafukovacích míčů v reflexních barvách. Imitace dravce (balabán) většinou napodobuje letící poštolku v životní velikosti a zbarvení. Instaluje se zavěšením na tyč, životnost výrobku je několik let.

Podrobná metodika Ptáci a skla

Polepy skel – ekorada (video)

Výsledek obrázku pro polepy na sklo čsop

Ochrana zvířat před pády do otevřených prostor

Všechny druhy zvířat jsou často vystaveny pádům či uvíznutí v nejrůznějších prostorách. Jedná se například o pády zvířat do různých šachet, komínů, jímek, výkopů, sudů, výpustí vodních nádrží, ale i uvíznutí v plotě není výjimkou. U sov se jedná zejména o uvíznutí v nechráněných komínech, u sov pálených a sýčků jsou velkým nebezpečím okapové roury a trubky větších průměrů, stejně tak jako prázdné sudy.

Jako ochranné opatření lze u komínů použít instalaci ochranné mřížky (postačí králíkářské pletivo), eventuálně lze osadit komín plechovou stříškou nebo krytem. Otvory svislých okapových rour rovněž můžeme osadit mřížkou. Nikdy neskladujte nepoužívané roury a trubky nastojato!!!! Vždy se je snažte skladovat v leže na podkladě, zabráníte tak zbytečným úhynům sov a jiných ptáků.

V případě jímek, bazénů a jiných otevřených nádrží je vhodné zajistit možnost úniku pro uvízlé zvíře. Nejjednodušší způsob je umístit vhodnou „záchrannou“ plochu, například dřevěné dlouhé prkno, postavené tak, aby zvíře mohlo vyšplhat ven. Pokud zvíře není schopné samo dostat ven, je nutné mu pomoci. Po vytažení z vody je první pomocí vysušení a zahřátí, další postup konzultujte se záchrannou stanicí.

Barvy, oleje a další tekuté látky v plechovkách a různých nádobách vždy zabezpečujte víky! Pokud již nastala situace, že zvíře se s takovou látkou dostalo do přímého kontaktu a je znečištěno, je nutné mu poskytnout první pomoc omytím. K očištění je vhodná čistá voda, důsledné očistění dokončí pracovník záchranné stanice, do které je zapotřebí zvíře dopravit.

Na obrázku může být: rostlina, strom, venku a příroda
Na obrázku může být: venku

Přikrmování labutí a jiného vodního ptactva

Labuť velká se v přírodě živí převážně rostlinnou potravou. V jejím jídelníčku převažují především listy, stonky vodních rostlin a tráva. Pro zpestření nepohrdne ani drobnými vodními živočichy (mlži a korýši). Kachna divoká má oproti labutím pestřejší jídelníček, jelikož potravu vyhledává nejen ve vodním prostředí, ale i na souši. Hlavní složku potravy tvoří rostlinná strava, s nastupujícím podzimním a zimním obdobím se zvyšuje podíl výživnější živočišné stravy (žáby, drobné ryby, drobní savci atd.).

Značné množství pečiva i jiné lidské stravy může být pro vodní ptáky škodlivé, může vyústit v oslabení zdravotního stavu, v některých případech i s fatálními následky.  Bílé pečivo nepatří do přirozeného jídelníčku vodních ptáků, nemá žádné výživové hodnoty. Ptákům sice pečivo chutná, ale často se jím přejedí, což je odrazuje od konzumace přirozené vyvážené stravy.

Zbytky nezkonzumovaného lidského jídla mají významný vliv také na kvalitu vody, dochází k chemickým i bakteriologickým změnám, čímž se může zvyšovat riziko šíření ptačích nemocí.

Problém nastává v zimním období, kdy labutě zůstávají na nevhodných lokalitách, kde jsou zvyklé na krmení člověkem. Necítí potřebu přesunout se na vhodnější lokalitu, kde např. voda nezamrzá a kde je větší potravní nabídka. Stávají se tak zcela závislé na lidské pomoci. Bez krmení by totiž dávno odletěly.

U labutí a kachen může také v důsledku špatné stravy dojít k rozvinutí onemocnění zvané “andělské křídlo“. Toto onemocnění způsobuje deformace ptačích křídel, které výrazně mění způsob letu, či ho zcela znemožňují. Mláďata, hojně přikrmovaná v letním období, přestanou vyhledávat přirozenou stravu bohatou na vitamíny, a v důsledku toho může dojít k deformaci křídel.

Pokud se rozhodnete přikrmovat vodní ptáky, prosíme, dělejte to s rozumem a uvažujte nad velikostí porce. Především zkuste nahradit pečivo a lidské jídlo lepší alternativou, jako je např.: oves, žito a podobné obiloviny, hrách, kukuřice, salát či granule pro vrubozobé ptáky.


Ptáci na krmítku

Pozorování a přikrmování ptáků se v posledních letech věnuje stále více lidí, bohužel ne každý ví, co za potravu je vhodné předkládat a co nikoliv.

Jídelníček, většiny u nás přezimujících druhů ptáků, tvoří převážně rostlinná složka se zastoupením různých druhů semen, bobulí, jader a dalších plodů. „Návštěvníci“ krmítek nejlépe přijímají slunečnicová semena a jádra ořechů. V obchodech se dají pro přikrmování zakoupit různé směsi, avšak část této směsi zůstává v krmítkách bez povšimnutí. Z tohoto hlediska je lepší namíchat si vlastní směs, dle druhů ptáků, kteří naše krmítko navštěvují nejčastěji.

Nejčastějšími návštěvníky krmítek jsou sýkory (koňadra a modřinka), vrabec domácí, zvonek zelený, vrabec polní a kos černý.

Seznam potravy, která je vhodná pro přikrmování:

  • obilná zrna – oves, pšenice a proso
  • luštěniny (hrách)
  • kukuřice
  • slunečnicová semena
  • jádra ořechů
  • tuková směs v podobě lojových koulí či závěsné tukové krmítko
  • v menší míře mák, len, proso, řepku
  • jablka, sušené plody jeřabin, sušené ovoce
  • ovesné vločky
  • strouhanka (z nesoleného pečiva)
  • strouhaná mrkev
  • vařená rýže či vařené brambory
  • pro dravé ptáky – čerstvé zbytky masa, vnitřnosti apod.

Dravé ptáky krmíme na vhodných místech, kde se vyskytují. V tomto případě je nutné dodržet hygienické a veterinární předpisy.

Co kdo má rád:

  • sýkory, strakapoud, brhlík a šoupálek – olejnatá semena (slunečnice, lůj a tukové směsi)
  • kosi a drozdi kvíčaly – různé bobuloviny a kousky jablek
  • pěnkavy, zvonci, strnadi, dlasci, vrabci – semena obilovin a plevelů

Zbytky z kuchyně na krmítko nepatří!!

Ptákům nikdy nepředkládáme kuchyňský odpad, těstoviny, kořeněné slané a uzené potraviny, zkaženou či jinak nekvalitní potravu.

Pro radu se také můžete obrátit na Českou ornitologickou společnost

Výroba lojového krmítka (návodné video)

Vyberte si náplň vašeho krmítka na našem E-shopu:

Krmivo pro ptáky (ptačí koláč s oříšky) – KOUPIT

Krmivo pro ptáky (ptačí koláč s bobulemi) – KOUPIT

Lojová koule bez síťky s hmyzem – KOUPIT

Lojová koule bez síťky s hmyzem

Krmivo pro ptáky (peletky) – KOUPIT

Vybrané publikace o ptácích, ZAKOUPÍTE v našem E-shopu


Můj soused netopýr


Máme kunu na půdě

Kuna skalní se obvykle vyskytuje v blízkosti lidských staveb, a to i v centrech velkých měst. Ve městech často osidluje půdy, šachty, opuštěné budovy a obdobné objekty. Jedná se o malou šelmu z čeledí lasicovitých, její tělo je štíhlé a dlouhé, opatřené bílou náprsenkou. Živí se hlodavci (v městech především potkany), zdivočelými holuby ale i odpadky z popelnic. Často také navštěvují kurníky a králíkárny.

Jak tedy vyzrát na nechtěného návštěvníka?

Pachy

Kožich kuny, ale také trus intenzivně zapáchá. Proto je dobré, v prostorách, kde se kuna vyskytuje, rozptýlit silně aromatické látky. Kuna ve většině případů uzná převahu těchto látek a prostory opustí.

Pomoci nám může také rozmístění kočičích exkrementů, či využít přímo psa a kočku k pravidelnému „přeznačkování“ teritoria. V prostorách také můžete rozmísit chomáčky psích či lidských vlasů.

Existují také různé spreje pro odpuzení kun, které jsou dostupné v některých prodejnách.

Světelný odpuzovač

Poměrně spolehlivě funguje silné svítidlo s prostorovým čidlem, to směřujeme do předpokládané trasy, kudy kuna přichází. Pokud kuna vstoupí do prostotu světelného čidla, je prudce oslněna silným světlem a rychle prostor opouští. Světlo dle nastavení po chvíli zhasne a je připraveno na další „návštěvu“. Na nejrůznější zvukové plašiče si kuna poměrně rychle zvyká, ale na prudký oslnivý záblesk si zvyknout nedokáže.

Odpuzovač hlodavců a kun

Pokud chceme vystrnadit kunu z určitých prostorů, je možné použít i odpuzovač hlodavců a kun. Jedná se o přístroj, který využívá vysokou citlivost sluchu těchto druhů zvířat a jejich schopnost zachytit zvukové signály v pásmu ultrazvuku. Odpuzovač vysílá pro zvířata velmi nepříjemné ultrazvukové signály, upravené tak, aby si „škůdci“ na zvuk nezvykli.

Sklopec

Kuny jsou poměrně ostražitá zvířata, avšak jejich přirozená zvědavost a chuť po návnadě je dříve či později do pasti přivede. Sklopec je průchozí sklapovací past, která funguje na principu nášlapné pasti, do které je kuna chycena bez zranění. Sklopec se dá jednoduše přenášet i s kunou, kterou odvezeme na vzdálené místo a opět vypustíme. Do pasti je vhodné nalíčit čerstvé maso – rybí, kuřecí, vnitřnosti apod. Maso nesmí být nijak očištěno ani osušeno, ztratilo by pak atraktivní vůni pro kuny. Využít se dají také slepičí vajíčka či voňavé granule. Při přípravě návnady je dobré použít gumové rukavice, aby se zabránilo přenosu lidského pachu. Nalíčenou past kontrolujeme alespoň třikrát denně.

Výsledek obrázku pro sklopec

Půjčení sklopce si předem můžete domluvit u nás, na tel. čísle: 777 800 460.


Hnízda vlaštovek a jiřiček

Jiřičky i vlaštovky se po úspěšném vyhnízdění rády vrací na stejná místa. Nová hnízdiště volí pouze v případě lepší dostupnosti potravy v okolí nebo z důvodu ztráty původního hnízdiště. Zabránit jiřičkám či vlaštovkám ve hnízdění můžete odstraněním současného a hnízda a zavěšením fáborků na místa, kde by mohly nové hnízdo postavit. Tento zásah je ale možný až po vyhnízdění a odletu ptáků na zimoviště (od října do února). Pokud tak učiníte v době jejich hnízdění, dostáváte se do konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a taktéž se zákonem o týrání zvířat. Pokud předem víme, že nám budou jiřičky vadit v dosud neobsazených uzavřených prostorách, je nutné  zamezit ptákům v příletu zaslepením příletových otvorů, před příletem a začátkem možného hnízdění, tudíž do konce března. Problému lze také předejít volbou fasády, jiřičky si nepostaví hnízdo na hodně členitých a zaoblených hranách a na příliš hladkém povrchu. 

V době kdy těchto ptáků v naší krajině rapidně ubývá, prosím zvažte, zda se chcete opravdu jejich přítomnosti zbavit. Ano místo pod hnízdem bývá znečištěné, ale tomu lze jednoduše zabránit umístěním prkénka pod hnízdo (to lze provést i v průběhu hnízdění).

Pro radu se můžete obrátit také na Českou společnost ornitologickou

Výsledek obrázku pro hnízdo vlaštovek a jiřiček csopVýsledek obrázku pro hnízdo vlaštovek

Strakapoud na fasádě

V případě, že vám strakapoudi ničí zateplenou fasádu je řešení velice obtížné. Vzhledem k tomu, že není doposud znám důvod, proč to ptáci dělají, není možné dát ani jednoznačný návod jak tomu zabránit či předcházet. Teprve poznáme-li příčinu, můžeme navrhnout optimální řešení.

Univerzální řešení problému neexistuje nikde ve světě. Je nutné upozornit, že všichni tito ptáci jsou zákonem chránění a jakékoliv zasahování do jejich života podléhá přísným pravidlům. Jejich usmrcování či zraňování je trestné!

Možné příčiny:

  • množství potravy pod zateplením (dostatek hmyzu)
  • dutý zvuk zdi, který v přírodě signalizuje přítomnost potravy v dutině
  • hmota, kterou ptáci ničí, jim chutná (není zde přirozená potrava, ale přitahují je chemické látky, kterými jsou stavby napuštěny)
  • ptáci si akusticky značí své hnízdní teritorium
  • tato činnost je pro ptáky „zábavná“

Je velmi pravděpodobné, že se bude v konkrétních případech jednat o různé příčiny či jejich kombinace.

Co můžu sám udělat?

  • Pokud to situace umožňuje, zamezit (mechanicky) ptákům přístup k ničenému objektu. Toto řešení je možně jen zřídkakdy, ale např. pokud se pták soustřeďuje pouze na jedno určité místo, třeba dutinku v trámu, je možné před toto místo instalovat zábranu (mřížku). Jako další možnost se nabízí překrytí místa sítí či popínavými rostlinami apod.
  • Můžete se pokusit ptáky zaplašit, univerzální metoda plašení či strašáku však opět neexistuje. Ptáci si dříve či později na každého „strašáka“ zvyknou, proto je nutná častá obměna. Obecně platí, že by měl být strašák pohyblivý, popřípadě by měl vydávat i zvuk. K tomuto účelu poslouží dobře proužky staniolu, igelit ve větru, plechovky, sklenice na tyči dnem vzhůru apod. Umístění plašičů je vhodné na otevřeném prostranství, ze všech stran viditelný, doporučuje se však spíše skrytější místo.
  • Dalším řešením může být také malování siluet dravců na fasády, avšak ani tato metoda není ve všech případech stoprocentní a je nutné jednotlivé metody kombinovat. Stejné řešení přináší i zavěšení siluet dravců na dráty před fasádu.
  • Ptákům můžete nabídnout náhradní rezonanční objekt, např. železnou tyč, plastovou trubku, kus dutého dřeva, plechu a jiné. Ptáci musí mít k předmětu dobrý přístup, mohou na ně usednout a poklepem budou moci vydávat zvuk slyšitelný na větší vzdálenost. Umístěním kusu plechu či jiné rezonující desky do koruny stromu umožníte ptákům akustické označování teritoria.
  • Vytvořte krmítko opodál, kde ptákům nabídnete širší škálu potravy. Vhodné jsou mouční červi, kousek loje, hmyz z rybářských potřeb, odřezky libového masa apod. Pták zcela jistě nepohrdne pohodlnějším zdrojem potravy.
  • Krajní variantou, jak tento problém vyřešit tkví ve spolupráci s kroužkovateli. Kroužkovací stanice Národního muzea v nehnízdní době může ptáky odchytit a odvézt do jiného vhodného území, dál od lidí. Ptáci by se již neměli na původní místo vrátit. Podle kroužky by se následně poznalo, zda se jedná o nového, nebo již jednou odchyceného jedince.

Prevence – dle výzkumu bylo zjištěno, že ptáci se orientují zrakem a dávají přednost světlým fasádám. Je tedy vhodnější zvolit tmavší barevné odstíny pro nátěr fasády.

Výsledek obrázku pro siluety dravců na fasádě

Výsledek obrázku pro siluety dravců na fasádě


Živá zahrada

V posledních letech dochází ke značnému snižování biodiverzity v okolí lidských sídlišť. Mnozí živočichové, kteří provázejí člověka už po staletí, najednou mizí. Příčinou úbytku je především změna v péči o zahradu. Zahrady se stávají pro různé živočichy neprostupnými, a to hlavně kvůli plotům. Ovocné stromy se vysazují zřídkakdy, nahrazují je nepůvodní druhy rostlin a keřů. Používá se více chemických prostředků, trávníky se sekají příliš nízko a v neposlední řadě jsou na zahradě instalovány prvky, které mohou být živočichům smrtelně nebezpečné (skleněné plochy, nezabezpečené nádrže na vodu, odkryté bazény atd.).

Jak vylepšit podmínky na své zahradě:

Úkryty pro hmyz

Pokud není na zahradě dostatek křovin s drobnými úkryty pro hmyz, můžeme je přichystat v podobě svazečků různě velkých větviček. Vhodně poslouží také snopečky slámy svázané pod obrácený květináč, který zavěsíme na strom, nebo špalíčky s provrtanými různě velkými otvory. Využít můžeme také děrovanou cihlu či deseticentimetrové bambusové tyčky s jednou uzavřenou stranou.

Čmelákovi můžeme poskytnout možnost vytvořit si hnízdo, jediné co potřebuje, je dutina. K takovému účelu slouží jakási forma budky ve tvaru krychle o rozměrech 20 – 25 cm. Ze špalíku pak vytvoříme přívodní chodbičku. Další možností je zakopat do země hliněný květináč s odtokovým otvorem minimálně 15 mm, aby jím čmeláčí matka mohla prolézt. Dno květináče bude v rovině se zemí, před deštěm otvor zastřešte podloženým kamenem.

Koutek divočiny

Pokud máme tu možnost, vytvoříme na okraji zahrady místo, které bude bez zásahů, tedy bez sekání trávy. Volně žijící živočichové zde mohou najít bezpečný úkryt ale i klidné místo například k rozmnožování. V takovém místě je vhodné vysadit různé plazivé či popínavé keře (ostružiny, maliník a břečťan). Husté křoviny, popínavé rostliny a živé ploty umožní na zahradě úkryt velkému množství zvířat.

Hromada dřeva a kamení

Různě poskládané hromádky nařezaného dříví a navršeného kamení neuvěřitelně podpoří život na naší zahradě a přiláká spousty živočichů. Ještěrky a slepýši potřebují ke svému životu úkryty, které jim poskytují štěrbiny mezi naskládaným kamením. Kamení může být v podobě různých skalek, obrubníků, suchých zídek či bylinkových záhonů.

Pokud to není nezbytně nutné, nekácejte všechny staré stromy na zahradě. Ponechte jeden strom někde stranou, nebo alespoň nekácejte stromy těsně u země a pařez s kořeny zanechte. Vyšší pařez poslouží jako stojan na květináč a navrtaný nebo pak tlející kmen poskytne hmyzu onen kýžený úkryt. Trouchnivějící dřevo starého stromu či pařezu nebo větší kusy na různých místech zahrady poskytne optimální místo pro vývoj larev střevlíků, kteří nám pomohou redukovat počty slimáků.

Stromové dutiny jsou důležité pro hnízdění některých druhů našich živočichů. Částečně je můžeme nahradit také budkou či polobudkou nebo domečkem pro hmyz.

Výsadba dřevin

Pokud je to jen trochu možné pokuste se vysazovat pouze původní druhy stromů, keřů a rostlin. Vybírejte takové druhy, které vám poskytnou chutnou úrodu ale zároveň poskytnout útočiště a potravu jiným živočichům.

Větve a listí

Hromada větví a listí slouží jako úkryty pro mnohé obojživelníky, hmyz, pavouky a malé savce. Listí proto shrabávejte pod křoviny, na podzim nechte na zemi spadané ovoce, část jablek a jiných plodů ponechte na stromech. Listy, větve a suchá tráva poskytuje útočiště také pro ježka, vítaného konzumenta slimáků a různých housenek. Pokud chceme ježka na zahradě, musíme mu umožnit na zahradu přicházet i odcházet. Vysoká podezdívka kolem celé zahrady je pro něj nepřekonatelnou bariérou.

Kompost

Kompost, který se nepřehazuje a střídají se na něm vrstvy větviček, tlejícího materiálu a kartonů si zamilují především hadi. Pokud je přístupný z boku, je místem lákajícím k založení hnízda užovky, která na oplátku zbaví naši zahradu drobných hlodavců.

Voda v zahradě

Zahradní jezírka jsou nejlepší doplněná o vodoteč, případně o vodní kaskádu, která obohacuje vodu o kyslík, potřebný pro život v jezírku. Přítomnost vody má hned několik výhod a to pro celou zahradu. Vlivem odparu se v okolí vody zvyšuje vlhkost vzduchu a v letních měsících se snižuje vysoká teplota způsobená slunečním zářením. Jezírko a různé vodní prvky slouží jako napajedlo pro ptáky, kteří pak tolik neozobávají pupeny stromů a plody, ale také pro hmyz.

V jezírku mohou celoročně žít vodní šneci, vodoměrky, žáby, čolci a další živočichové, kteří svou přítomností dokáží přirozeným způsobem eliminovat komáří larvy, ale jsou i drobnými společníky v boji proti přemnožení různých druhů plžů a hmyzu v zahradě. Tito živočichové, trvale nebo částečně vázaní na vodu, najdou domov v plovoucích, bahenních a pobřežních rostlinách.

V letních měsících je důležité rozmístit po zahradě mělké nádobky s vodou, které budou sloužit jako napajedlo také pro drobné savce.

Domov pro živočichy v zahradě (pdf)

Poznej a chraň naši přírodu ČSOP (pdf)

Domeček pro hmyz (návodné video)

Zahrada pro zvířecí návštěvníky

Domek pro včelky moderní KOUPIT

Domek pro včelky moderní

Domek pro včelky SLZA

Domek pro včelky slza KOUPIT

Výsledek obrázku pro jezírko čsop vlašimVýsledek obrázku pro ježek čsop vlašim


Hadi kolem nás

V případě, že u vašeho domu či na zahradě objevíte nějakého hada, je důležité nepanikařit. Samo o sobě to ještě neznamená, že jde o zmiji. Může se jednat o jeden ze čtyř druhů u nás žijících užovek nebo slepýše, kteří nemohou nikoho nijak ohrozit.

Doporučujeme si konkrétního hada vyfotit a kontaktovat nás na pohotovostním čísle 777 800 460, kam můžete fotografii zaslat. My daný druh určíme, vyhodnotíme vážnost situace a pomůžeme s jejím řešením.

Pokud se hadi u vás vyskytují pravidelně a vy z nich máte nepřekonatelný strach, je důležité si uvědomit, proč se hadům u vás tolik líbí. Většinou se ukrývají v hromadách dřeva a všelijakého harampádí – v okamžiku úklidu těchto hadích skrýší se hadi odstěhují jinam. Také pomáhá udržovat kratší délku vašeho trávníku, obzvlášť pokud máte na zahradě psa či si zde hrají vaše děti. Samotný odchyt a transfer hada nemá účinek, protože například zmije je teritoriální zvíře a jejím odsunem pouze toto území uvolníte pro jinou zmiji. Avšak v případech vašeho ohrožení je namístě povolat odborníka na odchyt. Každopádně více jak 99% volajících lidí, kteří si myslí, že mají na dvorku zmiji, mají na dvorku užovku hladkou, která se zbarvením zmiji podobá. Jak tyto druhy tedy od sebe rozeznat? Pohlédněte hadovi do očí. Užovky mají oči s oválnou kulatou zřítelnicí, kdežto zmije má štěrbinovitou svislou zřítelnici.

Zmije je u nás plošně rozšířena skoro po celém území republiky, ale ohniskem jejího výskytu jsou podhorské a horské oblasti, jelikož potřebuje oblasti s vyšší vlhkostí vzduchu. Větší pravděpodobnost setkání s tímto jedovatým hadem je v oblasti lesa a lesních mýtin. Zmije na vás sama od sebe nezaútočí!!  Ve většině případů k nehodám dochází, pakliže člověk na zmiji nešťastnou náhodou rukou napřímo sáhne, třeba při sběru lesních plodů, nebo nechráněnou nohou na ni šlápne. Není pravidlem, že zmije člověka kousne a vypustí do rány smrtelně nebezpečný jed. Většinou se jedná o takzvané suché kousnutí. V případě uštknutí je důležité zachovat klid. Ránu v žádném případě nerozřezávejte a jed nevysávejte. Dříve doporučované zaškrcení nad ránou zdravotníci též již vylučují z důvodu zhoršení účinku jedu v místě uštknutí. Je zapotřebí dát poškozenou končetinu do dlahy a pokud možno s ní nehýbat. Pro zdravého člověka není zmijí uštknutí životu nebezpečné. V případě alergiků, kardiaků a jinak nemocných lidí je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc!

Metodika sledování výskytu plazů v České republice ČSOP

zmije obecná                                                                                                                                           užovka hladká


Jak a kam hlásit ornitologický kroužek

Kroužkování ptáků je jedním z velmi důležitých způsobů, jak zjistit informace o jejich chování, biologii a tahu. Umožňuje objasnění i řady detailů, jako např. usídlování mladých ptáků v bližším i vzdáleném okolí rodiště, přesídlování starých ptáků u některých druhů, původ ptáků na hromadných nocovištích a místech pelichání, věrnost k jednomu zvolenému hnízdišti, soudržnost ptačích párů či délku života jednotlivých druhů. Počty, ročně kroužkovaných ptáků, přinášejí také informace o trendech početnosti u řady druhů v souvislosti se změnami přírodního prostředí.

Při nálezu okroužkovaného ptáka (popř. samostatného kroužku) je zapotřebí především zcela přesně zapsat identifikační číslo kroužku. V nejlepší případě je dobré kroužek narovnat naplocho a přilepit na dopis, dále uvést veškeré důležité informace: datum a místo nálezu, okolnosti nálezu a popřípadě  o který druh ptáka šlo. Nezapomeňte uvést také Vaši adresu pro možnost podání písemné zprávy s údaji o nalezeném ptáku. Pokud jste pořídili fotografie místa nálezu, můžete je taktéž přiložit k dopisu.

Pozor na chovatelské kroužky!!

Zatímco ornitologické kroužky jsou většinou rozebíratelné (vyjma kroužků na kroužkování mláďat v hnízdech), chovatelské kroužky jsou celistvé válečky s ražbou ven. Některé z nich mohou být potaženy umělou hmotou. Evidenci těchto kroužků nevede kroužkovací stanice, v tomto případě je zapotřebí se obrátit na nejbližší pobočku Českého svazu chovatelů.

Kroužkovací stanice Národní muzeum Praha

Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů


Jak žádat o náhradu škody způsobenou zvláště chráněnými druhy zvířat

Pokud na vašem majetku, domácích zvířatech či chovech způsobí škodu některý ze zákonem chráněných živočichů, existuje cesta, jak získat náhradu za způsobenou škodu. Ze zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, stát přebírá odpovědnost za některé zvláště chráněné druhy a umožňuje náhradu jimi způsobených škod.

Jedná se o tyto vybrané živočichy:

  1. bobr evropský (Castor fiber L.)
  2. vydra říční (Lutra lutra L.)
  3. kormorán velký (Phalocrocorax carbo L.)
  4. los evropský (Alces alces L.)
  5. medvěd hnědý (Ursus arctors L.)
  6. rys ostrovid (Lynx lynx L.)
  7. vlk obecný (Canis lupus L.)

Nahradit lze pouze prokazatelná a doložená škoda způsobená vybraným živočichem na:

  1. a) životě nebo zdraví fyzické osoby
  2. b) vymezených domestikovaných zvířatech
  3. c) psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat
  4. d) rybách
  5. e) včelstvech a včelařském zařízení
  6. f) nesklizených polních plodinách
  7. g) trvalých prostorech
  8. h) uzavřených objektech
  9. i) movitých věcech v uzavřených objektech za předpokladu splnění podmínek stanovených zákonem

Škoda se hradí za předpokladu, že žadatel o náhradu škody způsobené těmito živočichy má svá zvířata zabezpečená před vniknutím těchto zvířat, např. v uzavřeném objektu, za elektrickým ohradníkem nebo byla pod přímým dohledem fyzické osoby či pasteveckého psa.

Kupříkladu: V případě vydry lze poskytnout náhradu škody způsobenou na rybách v rybnících, sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových chovech nebo pstružích farmách, pokud se vydra v době a na místě vzniku škody prokazatelně vyskytuje. U rybochovných zařízení (kromě rybníků) je náhrada ztrát na rybách možná, pouze za předpokladu, že byly v době způsobení škody oploceny.

Poškozený musí dle tohoto zákona ohlásit vzniklou škodu nejpozději do 48 hodin od jejího zjištění. Ohlášení se podává orgánu ochrany přírody obce s rozšířenou působností podle místa, kde ke škodě došlo. Zde se provede ihned bez prodlení prohlídka místa samého. Na místě se pořídí záznam o škodě (protokol) a sdělí se další postup. Spis se posléze předává na krajský úřad, který řeší úhradu škody.

Pro radu se můžete také obrátit na:

Český nadační fond pro vydru

Agenturu přírody a krajiny

Krajská informační střediska pro zemědělce

Elektrický ohradník, jako ochrana před vydrou říční


Sršní a vosí hnízdo, roj včel

V případě, že jde o bezprostřední nebezpečí člověka, není odstranění vosího či sršního hnízda v rozporu se zákonem. Avšak odstranění hnízda vždy nemusí znamenat poškození živočichů. Sršně jsou obávané především kvůli své velikosti a hlasitému bzučení, na člověka však záměrně neútočí. Jejich přítomnost na zahradě dokonce napomáhá eliminovat výskyt much, ovádů a komárů.

Jak se zbavit vosího hnízda

Pokud je hnízdo volně přístupné je poměrně snadné se ho zbavit. V noci jsou vosy neaktivní a prakticky všechny dělnice se nachází uvnitř hnízda. K odstranění budeme potřebovat špachtli, kterou hnízdo odloupneme od materiálu, na kterém je uchyceno. Celé hnízdo pak přemístíme do krabice s dírou o velikosti cca 1x 1 cm a odneseme na dostatečně vzdálené místo, kde nás vosy svou přítomností nebudou obtěžovat.

Jak se zbavit sršního hnízda

Zbavit se hnízda sršňů na nevhodné místě nemusí být vždy snadné. Sršně jsou totiž na rozdíl od vos aktivní i v noci. Příhodným obdobím pro odstranění hnízda je počátek podzimu, kdy v srpnu a v září se oplozené samičky rozletí a zimu následně přežívají ve štěrbinových úkrytech. Ostatní umírají již s prvními mrazíky, po této době tedy můžete bezpečně hnízdo sundat a zlikvidovat. Na jaře samičky najdou jiné místo, kde založí své hnízdo, které opět na konci léta vychová další samičky. Preventivně je tedy potřeba ucpat veškeré štěrbiny na místech, kde je jejich výskyt nežádoucí.

Na jaře vždy kontrolujeme a likvidujeme sršní hnízda, která jsou v tuto dobu ještě málo početná a tedy dobře zlikvidovatelná.

Pokud se hnízdo sršňů vyskytuje na veřejném prostranství (školy, školky, hřiště, nemocnice apod.) je možné požádat o likvidaci hnízda hasiče, ti však populaci zahubí!. Hasiči zasahují ale pouze tehdy, kdy jde o ohrožení životů na veřejném prostranství nebo ve veřejných budovách. Hasiči také zasáhnou, pokud se v blízkosti hnízda trvale vyskytuje osoba s průkazem alergika. Jinak si majitelé a vlastníci nemovitostí musejí poradit sami. V krajním případě, pokud vás sršni opravdu ohrožují, nezbývá než použít přípravek s obsahem fenitrotionu.

Roj včel

V případě výskytu roje včel se obraťte na obecní úřad, kde vám sdělí kontakty na místní včelařskou organizaci. Nejbližšího včelaře, který vám zajisté pomůže, najdete na stránkách českého svazu včelařů. Za poplatek vám také pomůže specializovaná firma. V případě ohrožení lidského života volejte hasičský záchranný sbor či městskou policii.

Výsledek obrázku pro sršní hnízdo

Výsledek obrázku pro roj včel


Je možné doma chovat volně žijícího živočicha?

Chov volně žijících živočichů (divokých zvířat) v zajetí je velmi problematickou záležitostí. Divoké zvíře, i když je odchováno od mláděte v lidských rukou, si během svého života stále udržuje své přirozené prvky chování. V domácím chovu může takové zvíře činit nemalé problémy. Ani z legislativního hlediska není chov divokých zvířat jednoduchý.

Chovat doma lze bez povolení zvíře, které není:

  • zvěří
  • ptákem
  • zvláště chráněným živočichem
  • tažným živočichem
  • nebezpečným zvířetem
  • opuštěným zvířetem
  • zvířetem chráněným úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES úmluva)

Splnění všech výše uvedených předpokladů pro chov divokého zvířete je velmi složité. Vzhledem k „problematickým“ prvkům chování a možným zoonózám (tj. nemoc přenosná ze zvířat na člověka) u každého zvířete není chov v zajetí rozhodně doporučován!! Výjimkou může být dochování trvale handicapovaného živočicha předaného ze Záchranné stanice, samozřejmě s vydaným souhlasem orgánu ochrany přírody. Z takového jedince však nikdy nebude domácí mazlíček a je třeba akceptovat a respektovat přirozené projevy chování daného druhu.


Co dělat při nálezu uhynulého živočicha

Pokud na území obce naleznete uhynulého volně žijícího živočicha, vztahuje se na něj ustanovení zákona o veterinární péči (z. č. 166/1999 Sb. v platném znění), které stanoví, že není-li znám chovatel/vlastník uhynulého zvířete, nálezce kadaveru tuto skutečnost ohlásí obci nebo přímo asanační firmě. Volně žijící živočichové nemají žádného vlastníka!

Dle tohoto zákonu je obec odpovědná za neškodné odstranění kadaverů a hradí vzniklé náklady. Obec může občanu podat informaci o umístění kafilerního boxu, kde může sám občan kadáver odložit.

V případě nálezu uhynulého domácího zvířete je postup obdobný. Jakékoli uhynulé zvíře pomůže odstranit i městská policie.

Pokud naleznete uhynulé zvíře zařazené do kategorie „zvěř“ (vyhláška MZe č. 245/2002 Sb.) přepadá povinnost odstranit zvíře na správce honitby. Zvěř je majetkem mysliveckého sdružení a dle mysliveckého zákona je občan povinen ji předat uživateli honitby. Oznámit uhynulou zvěř můžete na obecním úřadě či policii.

Jednotlivé druhy uhynulých ptáků menších rozměrů (holub, kos, sýkora apod.) na soukromých pozemcích, může nálezce odstranit sám s použitím improvizovaných ochranných pomůcek. K tomuto účelu poslouží neporušený mikrotenový či igelitový sáček vhodného rozměru, gumové rukavice a dezinfekce (Chloramin, Savo aj.). Za bezpečné zneškodnění drobného kadaveru se považuje mimo jiné i zakopání do země min. 80 cm hluboko, avšak v území, kde neohrozíte podzemní či povrchové vody.

Při nálezu většího počtu uhynulých ptáků nebo i jednotlivých uhynulých vodních ptáků VŽDY kontaktujte veterinárního lékaře místně příslušné krajské veterinární správy.

Živočichové chránění zákonem na ochranu přírody a krajiny (z. č. 114/1992 Sb.) jsou dle § 50 jmenovaného zákona chráněni i mrtví!

Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj

Výsledek obrázku pro uhynulé zvíře na silnici


Nález otráveného, postřeleného zvířete, popřípadě nalíčené pasti

Nezákonný lov a odchyt

Dle zákona na ochranu zvířat proti týrání je zakázáno lovit zvířata pomocí želez, ok, jestřábích košů, vrší na ryby, sítí a dalších pomůcek k odchytu, jedovatých návnad a jedů, pomocí výbušnin, luků a samostřílů. Těmito způsoby pytláci loví velmi často dravce (jestřáby, krahujce), sovy (výry) a malé šelmy (vydry, kuny).

V případě nálezu takovéto nelegální odchytové pomůcky volejte:

  • Městskou policii
  • Váš obecní/městský úřad, kde je zřízen odbor ochrany přírody
  • Patřičnou správu CHKO
  • Ekocentrum

Otrava karbofuranem

Pokud máte podezření, že jste nalezli zvíře otrávené karbofuranem (jak poznat otravu karbofuranem), nedotýkejte se ho, zabraňte v přístupu dětem a domácím zvířatům. Nepoškoďte stopy na místě nálezu (s ničím nehýbejte, nešlapte zbytečně okolo). Je-li to možné, vše vyfotografujte, nafilmujte, nebo alespoň zakreslete.

Volejte:

Čím dříve se k nálezu dostanou povolané osoby, tím je větší šance na dopadení pachatele.

Odborníci přijmou vaše oznámení, zaznamenají lokaci a podrobnosti nálezu a poskytnou Vám rady jak dále postupovat. Pro relevantní nálezy přijedou na místo, prohlédnou nález, prohledají okolí s nasazením vycvičených psů a pokud se podezření na otravu potvrdí, zařídí další kroky včetně předání policii. Jen v některých výjimečných případech, kdy není možné přijet na místo, je předání nálezu koordinováno na dálku.

Nález postřeleného zvířete

V případě nálezu postřelené zvěře (v českém právu stanoví § 2 zákona o myslivosti 449/2001 Sb. taxativní výčet taxonomických druhů, jejichž volně žijící populace se za zvěř považují) se obraťte na nejbližší myslivecký spolek. Kontakt na příslušnou osobu poskytne Policie ČR.

Jiná situace nastane v případě nálezu volně žijícího živočicha, který mezi zvěř nepatří a jeho postřelení je protizákonné – vždy volejte Záchrannou stanici, která se o zvíře postará a začne případ řešit s Policií ČR.

Českomoravská myslivecká jednota

Na obrázku může být: boty a venku

Výsledek obrázku pro otrávený dravec