Zraněné zvíře – první pomoc

Úvodní stránka/Zraněné zvíře – první pomoc
Zraněné zvíře – první pomoc2019-11-13T15:49:27+01:00
první pomoc zvířatům
Kdy pomáhat zvířatům
zajištění zvířat
Mláďata srnek
Mláďata zajíců
Mláďata veverek
Mláďata ptáků
pomoc ptákům
Kdy pomáhat ježkům
Pomoc netopýrům

Při nálezu zraněného zvířete, nebo opuštěného mláděte vždy co nejdříve volejte naši pohotovost: 

        777 800 460

            8:00–20:00

V době 20:00–08:00 zanechte sms, či hlasovou zprávu, ozveme se vám!

Výjezdy pouze do 19:00, zraněné zvíře však můžete po domluvě přivézt kdykoli.

První pomoc zvířatům v nouzi

Nález volně žijícího živočicha VŽDY nejdříve konzultujte s nejbližší záchrannou stanicí – tedy ještě dříve, než na zvíře sáhnete, nebo jej z místa odvezete.
Často se jedná o akutní problémy, které je potřeba okamžitě konzultovat.

Zraněné zvíře patří do rukou odborníků.
Neodborné zacházení a jakékoliv otálení může mít pro zvíře fatální následky!

Jak poznáte, že zvíře potřebuje vaši pomoc?

  • je zraněné nebo nemocné (krvácí, třese se, zvrací, má průjem, je apatické a nereaguje na podněty)
  • je podchlazené nebo promoklé
  • bylo napadené psem, kočkou či jiným živočichem
  • je silně napadené parazity (silná invaze parazitů může zvíře totálně vyčerpat)
  • v blízkosti se nachází mrtví rodiče či sourozenci
  • nachází se na místě, kde hrozí bezprostřední nebezpečí (rušná silnice, apod.)
  • jedná se o neopeřené ptačí mládě mimo hnízdo
  • jedná se o osamocené mládě nekrmivého ptáka (kuře bažanta, křepelky nebo koroptve, kachně, house, mladé labutě) a nikde v okolí nejsou vidět jeho rodiče

V případech, kdy platí jedna nebo více  těchto podmínek, zvíře potřebuje lidskou pomoc. V takovém případě vždy volejte nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Pokud si nejste jisti, volejte číslo, které jste nalezli. Každá stanice vám podá potřebné informace a předá kontakt na vaši místní stanici.

Národní síť záchranných stanic – kontakty

Území jednotlivých stanic – mapa

Každoročně se do stanice dostávají desítky mláďat volně žijících živočichů. Mnoho z nich však pravděpodobně lidskou pomoc nepotřebovalo a z přírody byly odebrané lidské neznalostí přirozeného chování. Lidé tak často v dobrém úmyslu pomoci mláďatům více ublíží. Proto při nálezu zvířete vždy volejte záchrannou stanici ještě dříve, než na zvíře – a zejména mládě – sáhnete, či na něm zanecháte svou pachovou stopu.

Přestože se může zdát, že je mládě opuštěné, jeho rodiče jsou většinou nedaleko a pravidelně svého potomka krmí. U mnoha druhů volně žijících živočichů je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě a v okolí shánějí potravu. Nejčastější jsou zajíci, srnky, kuny nebo ježci.
Tato mláďata proto, prosíme, zbytečně neodchytávejte! Když si nejste jistí, zda jsou osiřelá, zavolejte nejbližší záchranné stanici, kde vám vždy poradí, jak se zachovat.

Podrobnější informace, jak poznat osiřelá srnčata, zajíčky, ptáčata najdete níže na této stránce.

Co dělat se zvířetem do příjezdu záchranářů?

  • nemocné zvíře izolujte od svých zvířat a dětí
  • zvířeti nepodávejte žádnou stravu bez předchozí konzultace s odborníky (zejména ne kravské mléko!!!)
  • pokud je to možné, umístěte zvíře do papírové krabice s průduchy a nechte ho v klidu
  • po kontaktu se zvířetem si vždy řádně umyjte ruce
JAK  POZNÁTE OSIŘELÁ SRNČATA
Srnky nechávají svá mláďata prvních 7–10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat.

Naleznete-li srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho (matka by ho opustila) a co nejrychleji od něj odejděte. Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem Vás pozoruje.

Osiřelé srnče poznáte tak, že zmateně pobíhá a hlasitě píská. Pokud zahlédne člověka, v mnoha případech se snaží o kontakt. V takovém případě není vše v pořádku a srnče potřebuje lidskou pomoc.

JAK POZNÁTE OSIŘELÉHO ZAJÍČKA
Mláďata zajíců se rodí už v březnu a některá dokonce i v únoru. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou až dvakrát denně. Mládě zajíce prvních 10 dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory.

Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a co nejrychleji od něj odejděte. V žádném případě se ho nedotýkejte. Zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už nemusela přijmout. Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést na prkénku nebo na lopatce (nikdy v ruce!) na bezpečnější místo, ne však dál než 10 metrů, aby jej jeho matka nalezla. K přemístění mláděte dobře poslouží trs trávy, který lidský pach neutralizuje.

JAK POZNÁTE OSIŘELÁ MLÁĎATA VEVERKY, JEŽKA A KUNY
Veverky, ježci a kuny rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdě.

Opuštěné mládě ježka, kuny nebo veverky poznáte tak, že píská a leze mimo hnízdo.

Mláďata veverek, kun a ježků potřebují pomoc pouze tehdy, pokud bylo jejich hnízdo zničené, pokud jsou mláďata zraněná nebo pokud jejich matka uhynula. U veverek se také někdy stává, že mládě matce upadne, když jej stěhuje do jiného hnízda (veverky občas stěhují svá mláďata do jiného hnízda, aby se vyhnuly blechám). Pokud najdete malá, ještě nevidomá mláďata ježků, kun nebo veverek mimo hnízdo, potřebují lidskou pomoc.

Pokud na zahradě či v lese naleznete hnízdo s mláďaty ježků nebo kun, nedotýkejte se jich a od hnízda co nejrychleji odejděte. Přestože u mláďat není jejich matka, určitě je nablízku a k mláďatům se po vašem odchodu vrátí.

JAK POZNÁTE OSIŘELÁ PTAČÍ MLÁĎATA
Mláďata zpěvných ptáků (kosi, drozdi, sýkory apod.) po vylétnutí z hnízda neumějí létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí.

Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. V prvním případě zkuste mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče mládě nepřijali kvůli lidské pachové stopě. Mládě však neodnášejte dále než 10–15 metrů od místa, kde jste ho nalezli, aby jej našli i rodiče.

Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat. Mláďata sov se zdržují ještě asi 4 až 6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné a tak může mládě skončit na zemi. Nalezené mládě sovy proto vysaďte na nejbližší vhodný strom do alespoň dvoumetrové výšky, mládě poštolky pak na střechu domu či na balkon od 2. patra výše.

Mláďata nekrmivých ptáků (kuřátka bažantů, koroptví a křepelek, kachňata, housata a mláďata labutí) se zdržují několik týdnů v těsné blízkosti svých rodičů. Pokud najdete osamocené mládě nekrmivého ptáka, potřebuje pomoc. Nejlepší je vždy vyhledat jeho rodiče a připojit mládě k nim. Jsou-li rodiče mrtví nebo nepodaří se je najít, předejte mládě nejbližší záchranné stanici.

JAK POZNÁTE, KDY PTÁCI POTŘEBUJÍ POMOC
U volně žijících ptáků se můžete potkat hned s několika problémy, kdy je vaše pomoc na místě.

Zranění

  • náraz na překážku (např. skleněné plochy)
  • popálení elektrickým proudem
  • srážka s dopravním prostředkem

V takových případech zavolejte odborníky, kteří vám poradí, jak v dané situaci postupovat a případně zajistí odchyt zvířete.

Vysílení

  • důsledkem nedostatku potravy (především v zimním období)
  • zapříčiněné parazity

Ptáci přimrznutí na vodní hladině

Časté jsou telefonáty lidí, kteří vidí na rybníku přimrzlou labuť. Ve většině případů však přimrzlá není. Pokud se chcete ujistit, nejlepší je labuť vyplašit (např. tleskáním). K vodní hladině přimrzne pouze zvíře, které je zraněné či velmi vysílené. V případě, že se labuť ani po několika pokusech vůbec nepohne, nebo se bude snažit odletět a nepůjde jí to, volejte odborníky, kteří zajistí potřebnou pomoc.

Rorýsi

Rorýs nedokáže sám vzlétnout ze země. Pokud jej tedy najdete na zemi a nejeví známky zranění, pak rorýse vezměte do ruky a vyhoďte ho do vzduchu – nabere výšku a odletí.

JAK POZNÁTE, KDY JEŽCI POTŘEBUJÍ POMOC

Zranění či nemoc

  • zraněný či nemocný ježek se pohybuje velmi obtížně, je malátný, apatický
  • ztíženě dýchá a z nozder mu teče „rýma“
  • při dotyku rukou nenaježí bodliny, nestočí se do klubíčka

V zimě je venku

Zimní období přečkávají ježci v zimním spánku – hibernaci. Pokud je ježek aktivní během zimy, pravděpodobně mu došly energetické zásoby nutné pro hibernaci. Pokud se během zimy oteplí, ježci se mohou probudit (vyvenčí se, projde) a znovu se uloží ke spánku.

Zachycení nebo uvíznutí

  • v síti či uvízl v jiné pasti
  • uvíznutí v plotě či v jímce, kanálu, zahradním jezírku a bazénu

V takovém případě je na místě rychlá pomoc. Ježka co rychleji a opatrně vyprosťte a poskytněte mu první pomoc, kterou konzultujte s odborníky.

Nízká hmotnost

  • pro úspěšné přezimování potřebuje ježek minimální hmotnost okolo 500g
  •  ježci mohou zazimovávat až v průběhu prosince, v závislosti na počasí
  • není vždy zásadní hmotnost, ale vytvořené tukové zásoby daného jedince

Než budete ježka z přírody odebírat, je nutné postup konzultovat s odborníky.

Osiřelé mládě

  • osiřelá mláďata ježka s hmotností 30–50g potřebuje okamžitou pomoc

Prověřte, zda se jedná o opravdu osiřelá mláďata – samice je opouští často i na delší dobu, kvůli shánění potravy. Proto počkejte alespoň 3 hodiny, než mláďata z přírody odeberete.

JAK POZNÁTE, KDY NETOPÝŘI POTŘEBUJÍ POMOC
Netopýři žijí odlišným způsobem života v jednotlivých ročních obdobích. Proto se liší postup při nálezu netopýra v období jejich aktivity (jaro až podzim) a v období zimního spánku. Také záleží, zda jste našli zvíře samotné nebo více zvířat najednou, tzv. kolonii.

Zraněný netopýr

  •  viditelné zranění (např. zlomené křídlo)
  • skryté zranění (např. po napadení kočkou)

Zraněný netopýr nemůže lovit potravu a pomalu umírá mnoho dní. Pokud najdete zraněného netopýra, volejte nejbližší záchrannou stanici.

Nalezené mládě

O mláďata  se jedná pouze v období od května do konce srpna. V září jsou letošní mláďata plně vyvinutá, vzletná a samostatná. Často jsou považovány za mláďata malé druhy netopýrů (netopýr hvízdavý, netopýr nejmenší), jejichž dospělí jedinci se složenými křídly měří 3 – 4 cm.

V případě nálezu mláděte se vždy poraďte s odborníky.

Netopýr v zimě

  • nalezený venku v mrazu potřebuje okamžitou pomoc
  • netopýra nevypouštějte, ale předejte ho odborníkům

Jak netopýra bezpečně odchytit

Přes celé zvíře opatrně přehoďte lehkou látku (např. utěrku nebo plenu), jemně ho uchopte a vložte do papírové krabice. Nikdy na netopýra nesahejte holýma rukama! Při manipulaci je vhodné použít kožené rukavice.

Krabici si připravte předem. Musí být možné ji zaklopit víkem, do kterého udělejte malinké dýchací otvory. Netopýr se dokáže protáhnout otvorem o velikosti 0,5 x 2 cm. Krabici umístěte na bezpečné místo s pokojovou teplotou a dejte do ní plochou misku s vodou, např. víčko od PET lahve.