Žížalu si už bohužel nevyčmuchá

Úvodní stránka/Aktuality/Žížalu si už bohužel nevyčmuchá

17.07.2017

Dupe to, funí to, ale strašidlo to není. Co to je? Kdo by neznal charakteristiky ježka, které doslova zlidověly. V Záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi nyní ale ošetřují bodlinatého pacienta, o kterém to už tak úplně neplatí. Přišel totiž o nos.

„Před týdnem jsme ze Čtyřkol přijali netradičního pacienta. Tedy spíše běžného pacienta s netradičním zraněním. Byl to ježek západní s useknutým čumákem sekačkou,“ popisuje Petr Švingr ze Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.

Ježci se na našem území vyskytují ve dvou druzích. A to ježci západní, s jakoby učesanými bodlinami, a ježci východní, kteří pro nestejnoměrné pruhování bodlin vypadají spíše rozcuchaně. Zástupce obou druhů žijí podobně a živí se stejnou potravou. Zapomeňte ale na jablko, které si na bodlinách odnášejí ježci v pohádkových knihách. Ve skutečnosti se totiž živí žížalami, brouky, slimáky a podobnými lahůdkami, které vyhledává pomocí svého citlivého čichu. Co se tedy stane s ježkem bez čumáku?

„Tento pacient by bez pomoci lidí zřejmě uhynul. Díky léčbě, na kterou reaguje dobře, to vypadá, že se povede zachránit. Zjevně ale i pak bude složitěji přijímat potravu a především bude mít problémy s jejím hledáním a lovem. Proto už u nás zůstane, a když se léčba povede, přestěhujeme ho do ParaZOO,“ odpovídá Petr Švingr.

Ježky v přírodě ohrožuje především doprava. Pod koly aut jich ročně zahynou stovky, ba tisíce. Dále je zraňují právě sekačky, křovinořezy anebo psi. Ježka bez čumáku, tentokrát pokousaného psem, ve Vlašimi již kdysi léčili. Bohužel však přišel o větší část čelisti a nebylo ho možné již zachránit. Dále ježky ohrožuje například trávení slimáků pomocí pesticidů anebo pálení trávy a starých hromad větví, ve kterých si hledají úkryt.

„Na podzim přijímáme také ježky s nedostatečnou váhou pro přezimování, ale to už patří mezi přirozené příčiny ohrožení, stejně jako predace výry a liškami, které nejsou spojovány s lidskou činností,“ doplňuje pan Švingr.

Pomáhat ježkům může každý z nás. Třebas jen větší obezřetností při řízení, při práci v zahradě a dodržováním bezpečnějších postupů. Před sečením například můžeme trávník projít a prohlédnout, či z něj zvířata rovnou odplašit. Při pálení starých větví zas zakládáme oheň na novém místě a větve z hromady na něj překládáme. Navíc ježkům můžeme pomoci úmyslným zakládáním hromad větví a podobných úkrytů, zřízením napajedla, zprůchodněním zahrady vhodným oplocením anebo vhodnějším uspořádáním osazení zahrady. S dotazy jak na to se můžete obrátit na pracovníky vlašimské Záchranné stanice.

Autor: Ing. Michala Jakubův
Kategorie: Tiskové zprávy
Projekt: Záchranná stanice

2019-11-04T13:19:13+01:00