Ve vlašimské Záchranné stanici vrcholí Baby boom

Úvodní stránka/Aktuality/Ve vlašimské Záchranné stanici vrcholí Baby boom

29.06.2018

Srnčata, ježečci, poštolky,… V Záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi se to mrňousky jen hemží. Ošetřovatelé běhají od pinzety ke kojeneckým lahvím a ani v noci nemohou rodičovské povinnosti házet za hlavu. Sezóna mláďat je v plném proudu. Hlavní rada nálezcům zní: nesahat a volat!

„Zatímco na jaře jsme řešili případy zbytečně odebraných mláďat zajíců, nyní dominují zbytečné odchyty ptáčat. Ty, která se teprve učí létat, lidé často označí za zraněná či osiřelá a odchytí je. Pak už většinou nejdou vrátit rodičům, ale musí k nám do stanice. Všechny proto prosíme, aby nám nejprve volali o radu,“ shrnuje hlavní zásadu Petr Švingr, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim.

Nejvíce se takto dostávají do Záchranné stanice čerstvě vylétnuté poštolky. Do dnešního dne jich přijali 20! Pozadu nezůstávají ani kosi a drozdi. Mláďata se přitom od dospělců často dají snadno rozpoznat podle zbytků prachového peří, anebo stačí vpovzdálí posečkat a přesvědčit se, zda k ptáčeti létají starostliví rodiče. Menší, ještě nelétavá ptáčata, vypadlá z hnízd lze zas v řadě případů pouze vysadit zpět do hnízda. Zanechaný lidský pach ptákům nevadí. Což neplatí o savcích.

„Máme tu tři malé srnečky. Zda potřebují pomoc či nikoli je třeba posoudit vždy podle konkrétní situace. Největší chybou však je se na roztomilé mládě vrhnout a div ho neumazlit. I malé savce lze v trsu trávy či sena opatrně poponést do bezpečí. Do stanice patří mláďata zraněná anebo opravdu osiřelá. Jako například sedm malinkatých ježečků, kteří se k nám dostali, protože jejich matku zabila sekačka na trávu,“ pokračuje Petr Švingr.

Zatímco ptáčata je potřeba krmit v pravidelných intervalech pouze ve dne, k některým savcům musí ošetřovatelé vstávat také v průběhu noci. Takto nekončící směny bývají značně náročné a ošetřovatelé jsou pak vděční za pomoc praktikantů a dlouhodobých dobrovolníků. Jejich odměnou je pak dobrý pocit a nevšední zážitky. Ani nejběžnější divoká zvířata nejsou z blízka tak obyčejná, jak by se některým mohlo zdát.

„Většina mláďat se daří odchovat tak, aby mohla být vypuštěna zpět do přírody. Problémové to bývá u srnčat, divokých prasat anebo třeba krkavcovitých ptáků, kteří se snadno ochočí a v dospělosti se mohou k lidem chovat agresivně. Z krkavcovitých zde máme nyní straku, vránu a skalpovanou kavku, které říkáme Gargamel. Ta je opravdu zlatá. S oblibou sedává nám i dobrovolníkům na rameni,“ dodává pan Švingr.

Nejen roli adoptivních rodičů musí ošetřovatelé nyní zvládat. Musí pečovat také o zraněná zvířata. Třeba ptáky poraněné po nárazu do okna, pokousané kočkou anebo zvířata sražená auty. Navíc nyní každý den vyjíždí do terénu k řece Sázavě, kde v místě stavby jezu postupně zachraňují stovky škeblí. V jeden den jich přenesli hned 600! Pokud se chcete zapojit a ošetřovatelům pomoci, stačí zkontaktovat pana Petra Švingra či zavolat na pohotovostní telefon Záchranné stanice 777 800 460.

Foto: Dobrovolnice krmí kavku Gargamela. 

Autor: Ing. Michala Jakubův
Kategorie: Tiskové zprávy
Projekt: ——

2019-11-04T12:43:23+01:00