K čemu ty sítě a zakopané kbelíky? Chrání žáby na tahu!

Úvodní stránka/Aktuality/K čemu ty sítě a zakopané kbelíky? Chrání žáby na tahu!

27.03.2018

Na přelomu března a dubna vypuká každým rokem žabí migrace. Především ropuchy obecné, ale také skokani a čolci míří z míst, kde zimovali, k vodním nádržím, kde budou klást vajíčka. Naráz můžou táhnout stovky až tisíce obojživelníků! Tam, kde jejich cestu křižují nebezpečné silnice, proto ochránci přírody budují záchytné bariéry. V letošním roce s tím Záchranné stanici ve Vlašimi pomáhali i hasiči.

„Sítě podél silnic budujeme na vybraných lokalitách už od roku 2004. I letos je již najdete u Mokré Lhoty, u Kačiny na Kutnohorsku, u Zruče nad Sázavou, u rybníků Propast a Hruškov, u Obce Trhový Štěpánov, u Tehova a u Šternova. V letošním roce navíc poprvé stavíme téměř 1000m zábran na lokalitě Tisem,“ oznamuje Petr Švingr, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim.

Sítě z perlinky se musí roztáhnout podél krajnice. Připíchnou se železnými bodáky, ke kterým se větší část sítě zvedá a drátkuje. Pruh sítě na zemi se zahazuje zeminou, aby se žáby nepodhrabávaly. A do toho se k síti v pravidelných rozestupech zakopávají kbelíky. Na stavbu dohromady 4 kilometrů zábran celkem dost práce.

„Sítě vždy stavíme několik dní. Velmi nám při tom pomáhají dobrovolníci a praktikanti ze středních škol. Letos patří velký dík také Sboru dobrovolných hasičů ze Záboří nad Labem. Ti se s velkým zápalem zapojili do stavby sítí u Kačiny,“ děkuje Petr Švingr.

Stavbou zábran to ale nekončí. Po zimě probuzené žáby přijdou k sítím, jdou podél nich a končí v záchytných nádobách. Ty musí každý den někdo kontrolovat a chycené obojživelníky bezpečně přenést na druhou stranu silnice. Za uplynulé roky se tímto zachránilo už ke 100 000. obojživelníků!

„Záchytné nádoby je třeba kontrolovat každé ráno a ve vrcholícím tahu i několikrát denně. Také s tím nám proto pomáhají již léty prověření zodpovědní dobrovolníci, kteří přenesené žáby také počítají, opravují sítě je-li potřeba a informují nás o průběhu tahu. Bez nich bychom tolik lokalit nikdy nemohli zvládnout uhlídat. Jsou pro ochranu obojživelníků nepostradatelní,“ pokračuje pan Švingr.

Začátek a průběh tahu je závislý na počasí, konkrétně na teplotách a srážkách. Obojživelníci migrují především v noci a vyhovuje jim vlhko. Tah naopak brzdí mráz. Vše trvá zhruba měsíc. Pak musí být zábrany opět zbourány.

„Nyní každým dnem čekáme, až tah vypukne. Hlavní je, že zábrany už stojí, a tak obojživelníci budou v bezpečí. Není jednoduché, odhadnout, kdy přesně stavět. Zábrany postavené s velkým předstihem mohou být poničeny anebo bychom na lokalitu mohli dorazit doslova s křížkem po funuse,“ komentuje úskalí správného načasování Petr Švingr.

Záchranná stanice pro živočichy z Vlašimi zabezpečuje ve Středočeském kraji tento rok celkem 9 nebezpečných úseků silnic. Neznamená to však, že jinde nemůžete na silnici žáby potkat. Jezděte proto prosím opatrně, abyste sami nepřispívali masakru těchto zvláště chráněných zajímavých zvířat.

Foto 1,2 : Členové SDH Záboří nad Labem pomáhají se stavbou zábran na ochranu obojživelníků. (autor: SDH Záboří nad Labem)

Autor: Ing. Michala Jakubův
Kategorie: Tiskové zprávy
Projekt: ——

2019-11-04T12:48:35+01:00