Mnozí z veřejnosti odborné i laické bedlivě sledují příběh mladého krušnohorského vlka sraženého autem. Stal se doslova mediální celebritou, ač o takovou slávu jistě nestál. Jeho případ budí mnoho kontroverzních názorů a projevů a vyvolává bouřlivé diskuze i mezi samotnými ochránci přírody. Jak už to bývá, každý Čech je rázem odborníkem na to, co se má s vlkem stát. I my v ČSOP Vlašim jsme se zájmem sledovali Vlčkův osud a netušili, že se staneme jeho součástí.

Začalo to telefonem od kolegů ze záchranné stanice Bublava: „Hledáme dočasné umístění Vlčka po operaci, než si pro něj připravíme vyhovující umístění. Můžete nám pomoci?“  Následovala bouřlivá debata, co člověk, to názor.

Máme to štěstí, že naše Záchranná stanice pro živočichy Vlašim má jako jedna z mála profesionální vybavení a odpovídající prostory pro rekonvalescenci i takových zvířat jako je vlk. Navíc má přímo v našem areálu ordinaci zkušená veterinářka. Když k tomu připočteme ještě profesionální a odhodlaný tým zvířecích záchranářů, můžeme kolegům ze ZS Bublava alespoň dočasně pomoci a vystřídat je v péči o vlčího pacienta, než si zařídí vše potřebné. Kdo jiný, než my?

Aktuálně sice plánujeme výstavbu zařízení pro vlky a rysy, to ale (pokud vůbec získáme dotaci, kofinancování a podaří se vše realizovat) bude k dispozici až za 2-3 roky.  Jeho účelem ovšem nebude ubytování trvale handicapovaných šelem, bude určeno pro rehabilitaci těch, které se budou moci vrátit k volnému způsobu života. To bohužel s největší pravděpodobností nebude případ krušnohorského vlka. Lze však předpokládat, že s návratem velkých šelem bude podobných případů přibývat a podobné zařízení v ČR bude opravdu potřebné.

„Dnes odpoledne jsme vlka převezli k nám do záchranné stanice do speciálně připravené místnosti intenzivní péče,“ řekla Alena Konvalinová, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy Vlašim a dodala, „podle lékařské zprávy od pana doktora Duchka je stabilizován a to, co teď potřebuje především, je klid.“ Z toho důvodu nebudou mít k vlčímu pacientovi přístup média, minimálně do doby, než zvíře nabere dostatek sil.

Co bude s mladým vlkem dál? U nás pobude jen dočasně, se sdružením Drosera jsme uzavřeli dohodu o dočasné péči, která má platnost 30 dní. To je přibližný odhad doby na rekonvalescenci. Náklady na ni bude hradit sdružení Drosera, které bude v péči o vlka pokračovat a bude také rozhodovat, jak postupovat v případě eventuálního zhoršení zdravotního stavu.

„Jsme rádi, že nám kolegové z vlašimské stanice vypomohli překlenout nenadálou situaci a poskytli nám potřebný čas na vyjednání povolení a dořešení prostor pro našeho pacienta,“ vyjádřil se Petr Korelus, spolupracovník sdružení Drosera.

Ozývají se různé hlasy, že zachraňování takto těžce zraněného vlka nemá smysl, že měl být utracen apod. Jistě za tím stojí i dost rozumné argumenty. Já si myslím, že o osudu zvířete mají rozhodovat ti, kdo na sebe vzali tíhu zodpovědnosti za něj, tj. sdružení Drosera a samozřejmě veterináři.  Lehké rozhodování to jistě není.  My v ČSOP Vlašim o tom naštěstí rozhodovat nemusíme a osobně sokolovským kolegům vůbec nezávidím.

Autor: Mgr. Kateřina Červenková

Foto: Martin Hůlka

Více informací: Alena Konvalinová, 724 101 784