Na jaře loňského roku přišli vlašimští zvířecí záchranáři o velkého pomocníka – pohotovostní vůz. Několik měsíců jezdili darovaným ojetým vozem a po několika měsíční sbírce se podařilo získat finance na pořízení zvířecí sanitky. A i díky ní, mohla stanice zajistit péči o rekordních 1309 zvířecích pacientů. Je to o 200 živočichů více než v roce 2022.

Totálně zničená zvířecí sanitka Záchranné stanice pro živočichy Vlašim má od podzimu loňského roku nástupce. Díky finanční pomoci od veřejnosti, kdy se vybralo přes 220 000 Kč, bylo možné pořídit její náhradu. „S velkou vděčností se obracíme na všechny lidi, kteří nám pomohli náročnou situaci vyřešit,“ uvedla Alena Konvalinová, vedoucí záchranné stanice. Na sanitku se složilo neuvěřitelných 237 dárců. Ne na všechny má však ČSOP kontakty, a proto žádá veřejnost, aby se dárci ozvali. „Velice rádi bychom všem poděkovali adresně a také jim vystavili potvrzení o daru,“ doplnila Konvalinová. Nejnáročnější část sezóny se podařilo ošetřovatelům překlenout díky darovanému vozu od paní Trpákové. Stařičký Seat Ibiza pomohl zajistit péči několika stovkám zvířat v nouzi.

Loňský rok v Záchranné stanice pro živočichy Vlašim započal nevídanou událostí a to, když se podařilo navrátit do své domoviny autem sraženého vlka Bublu. Byl vůbec první svého druhu a rehabilitaci prodělal právě ve vlašimské stanici. „Dodnes je to nejsilnější příběh, co jsme ve stanici zažili,“ řekla Konvalinová a doplnila, „paní doktorka Martina Simandlová a hlavní ošetřovatelka Barbora Vencová se do péče o nezvyklého pacienta pustili s maximálním nasazením a především díky nim může teď Bubla běhat v přírodě.“

Vlašimská záchranná stanice dlouhodobě spolupracuje s dobrovolníky. Poslední dva roky dokonce se zahraničními studenty. Bez této skupiny by se například neobešly přenosy obojživelníků přes rušné komunikace. Díky nim bylo do bezpečí přeneseno přes 8200 žab, čolků a také jeden mlok. Dobrovolníci se zapojili také do projektu mapování nových míst, kde dochází k přejetí většího množství žab. Projekt podpořilo Ministerstvo životního prostředí České republiky, stejně jako projekt Dobré srdce nemá hranice, díky kterému se podařilo dále rozvíjet právě spolupráci se zahraničními zájemci o dobrovolničení v české záchranné stanici.

Za rok 2023 byly zaznamenány úspěšné aktivity v oblasti ochrany a podpory druhu sova pálená. S úspěchem byla  odchována a vypuštěna mláďata dvou chovných párů, celkem 7 jedinců. Zároveň byly na podporu druhu instalovány další čtyři hnízdní budky, na mapovaném území jich je tak rozmístěno na čtyři desítky. Na území Podblanicka a Voticka byl proveden také monitoring dalších druhů ptáků –  orlů mořských, výrů velkých a černých čápů, který probíhal ve spolupráci s externím ornitologem Josefem Veselým.

V případě výrů velkých bylo zaznamenáno 16 hnízd, z nichž bylo úspěšně vyvedeno 30 mláďat. U čápů černých byl úspěch v hnízdění menší s celkovým počtem 12 vyvedených mláďat, přičemž největší počet mláďat byl zaznamenán ve Višňové. Co se týče orlů mořských, bylo během monitorování vyvedeno 8 mláďat. Tato data poukazují na různé úrovně úspěšnosti hnízdění v jednotlivých oblastech a u různých druhů ptáků. Monitoring byl podpořen mimo jiné Nadací na ochranu zvířat z projektu „Podpora biodiverzity prostřednictvím záchranných stanic“, což umožnilo detailnější sledování a zaznamenávání hnízdní aktivity těchto ptáků.

V rámci projektů na ochranu jednotlivých druhů byli na vhodná stanoviště vypuštěni také odchovaní sysli obecní. Ve vlašimské záchranné stanici probíhá odchov tohoto druhu ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny již od roku 2015. Teprve v roce 2022 byla do přírody vypuštěna první mláďata a v loňském roce se podařilo úspěšně odchovat a vypustit dalších sedm.

Kromě spolupráce s veřejností na záchraně jedinců divokých druhů, spolupracuje a asistuje Záchranná stanice pro živočichy Vlašim při řešení chovu zvířat v nevhodných podmínkách. Již druhým rokem pečuje v tzv. Dočasné náhradní péči o samici rysa ostrovida zabaveného chovateli podezřelému z týrání zvířat. Z obdobných důvodů se do stanice dostali také ptáci držení v neodpovídajících podmínkách chovatelem ze Středočeského kraje. Zde majitel ale zjednal nápravu a prokázal také legální nabytí těchto živočichů a ti se po schválení Krajské veterinární správy a příslušného Odboru životního prostředí budou majiteli vracet do péče. „V loňském roce jsme se setkali také s chovem liščat ve zcela nevhodných podmínkách, mláďata byla umístěna v jakémsi ocelovém kurníku s roštovou podlahou bez vody a krmení,“ řekla Konvalinová a dále podotkla, „než jsme však zvládli na místo povolat potřebné orgány, byla liščata pryč.“

Velice zásadním posláním záchranných stanic je seznamovat s problematikou ochrany jedinců a biodiverzity veřejnost. Velice přívětivým prostředím je paraZOO. Již od roku 2012 seznamuje předškolní i školní děti, studenty středních i vysokých škol, seniory i širokou veřejnost s ohrožováním volně žijících živočichů. Každý zde chovaný živočich svým příběhem oslovuje návštěvníky a motivuje je ke správnému zachraňování zraněných či jinak hendikepovaných zvířata především k prevenci jejich zraňování a ochraně jejich přirozeného prostředí. V roce 2023 paraZOO navštívilo 21 000 lidí. Dalších cca 200 posluchačů ze základních škol se o této problematice dozvědělo díky výjezdním přednáškám pracovníků paraZOO a záchranné stanice do škol. Díky podpoře Ministerstva životního prostředí mohla vzniknout unikátní kniha na motivy příběhů zvířat (Ne)pohádky o zvířátkách aneb cesta do paraZOO, která je navíc autorem Tomášem Krumlovským zasazena do prostředí Podblanicka a doprovozena krásnými ilustracemi tatérky Mirik Tomášcové. Na její křest se mohou návštěvníci těšit v březnu 2024, kdy bude paraZOO opět otevřena.

Záchranná stanice pro živočichy Vlašim by obdobně jako ostatní záchranné stanice by bez zapojení veřejnosti nemohla dlouhodobě fungovat. Ať už se jedná o spolupráci při záchraně jedinců, ochraně biodiverzity nebo finanční pomoc. „Pokud v naší práci nevidíte smysl, tak si to na pár dní přijďte v sezóně zkusit. Pochopíte, že bez podpory veřejnosti – psychické, finanční, procesní…to prostě nejde. Ne že bychom to nezvládli, ale proto, že tak to má být,“ řekla na závěr Konvalinová.