S nástupem prvních teplých jarních dnů se pracovníci záchranné stanice pro živočichy ve Vlašimi tradičně pustili do stavby zábran podél vybraných úseků frekventovaných silnic. Tyto bariéry jsou někdy dlouhé jen pár desítek metrů, jindy se táhnou i několik kilometrů. Jedná se o poměrně efektivní způsob, jak každoročně zachránit tisíce jedinců jedné z nejohroženějších skupin živočichů – obojživelníků.

Jejich ohrožení spočívá primárně v úbytku přirozených biotopů, které souvisí jednak s probíhající změnou klimatu, jednak se stále intenzivnějším využíváním krajiny člověkem. Ubývá tak nejen vhodných zimovišť, kdy je žádoucí, aby byly takové lokality zanechány takříkajíc ve „stavu mírného nepořádku“, tedy aby se volně v krajině nechávaly hromady větví, trávy, klád, kamenů, ale i padlé stromy, především však mizí řada příhodných vodních ploch, sloužících obojživelníkům jako trdliště, tedy místa k rozmnožování. Připočteme-li k tomu další nepříznivé faktory, jakými jsou např. znečištění vod nebo nemoci a parazité, není divu, že všichni obojživelníci žijící v ČR jsou buď zařazeni do Červeného seznamu ohrožených druhů, nebo mezi zvlášť chráněné druhy.

Obojživelníky, kteří se u nás vyskytují, dělíme na dvě třídy- ocasatí a bezocasí. Do ocasatých patří mloci a čolci, do bezocasých pak žáby. Řada druhů žije i na území v gesci ČSOP Vlašim. Výrazně nejpočetněji je tu zastoupena ropucha obecná, ve zdejších mokřadech, tůních a rybnících můžeme ale narazit i na skokany hnědého a zeleného, blatnici skvrnitou, s ocasatých pak na čolka obecného a mloka skvrnitého. Vzácně byl zaznamenán i výskyt kuňky obecné, rosničky zelené a čolka horského. Právě monitoring výskytu druhů a počtu obojživelníků je přidanou hodnotou záchranného programu, který vlašimští záchranáři zajišťují již od roku 2014.

Hlavním cílem je ale především jejich záchrana při jarním tahu, na místa, kde dochází k páření. Tito živočichové se totiž začátkem jara každoročně vydávají ze svých zimovišť do míst, kde sami jako larvy, nebo pulci vyrůstali, a tady pak hledají vhodný protějšek, k založení nové generace. Na mnoha místech je však tato migrační cesta přetnutá frekventovanou silnicí, na které pak dochází k masivnímu úmrtí desítek až stovek jedinců.

Aby se zabránilo těmto zbytečným ztrátám, byly vytipovány lokality s nejvyšším počtem uhynulých obojživelníků a každoročně zde v průběhu měsíce března pracovníci ČSOP Vlašim a dobrovolníci instalují bariéry, které pomáhají tyto ztráty minimalizovat. Letos se konkrétně jedná o lokality Nový rybník u Trhového Štěpánova, rybník Polexina u silnice z Kasanice do Čestína, vodní plocha Hruškov s přilehlým mokřadem na katastru Stříbrná Skalice a nedaleký rybník Propast, Brtnický rybník u Šternova, rybník Michovec u frekventované silnice z Neveklova na Bystřici, vodní plocha Lada nad stejnojmennou osadou poblíž Tehova, silnice v blízkosti přírodní památky Nový rybník u Kačiny a nakonec pozemní komunikace poblíž vodní plochy Pískovna nedaleko obce Horka II. Celková délka zábran přesahuje v součtu 4 km.

Bariéra sestává jednak ze samotné zábrany, tedy cca 40 až 50 cm vysoké plachty, upevněné na nosných latích šrouby s podložkami pro snadnější demontáž a natažené podél kritického úseku, jednak ze sběrných nádob, umístěných na vnitřní straně po cca 25 m. Plachta, pro kterou se v posledních letech pro dobré zkušenosti používá školkařská folie, je na spodní straně uchycena a zasypána v předem připravené drážce, aby se tak zabránilo jejímu podlezení. Konkrétní obojživelník je tak nucen při hledání cesty na rozmnožiště putovat podél této bariéry a dříve či později je chycen do některé ze sběrných nádob. Tyto tzv. padací pasti musí být proto vhodně uzpůsobeny. Jde vlastně o plastové kýble, na dně perforované kvůli odtoku dešťové vody, jejichž okraje je nutné zarovnat s terénem, a které musejí těsně přiléhat k plachtě, tak aby je zvířata nemohla obejít. Pak už jen stačí v inkriminovaném období 2x denně tyto pasti obejít, chycené obojživelníky posbírat, určit, spočítat a přenést k vodní ploše, do jimi vytoužených trdlišť. Tuto činnost většinou zajišťují místní dobrovolníci.

Za dobu, po kterou tento záchranný program existuje, bylo takto přeneseno a tím prakticky zachráněno přes 100 000 jedinců různých druhů žab i čolků (mloci pro odlišný způsob rozmnožování a jiný životní biotop takovouto pomoc nepotřebují). V roce 2022 se kupříkladu podařilo přes komunikace přenést na 6520 těchto obojživelníků, nejvíce na lokalitě Šternov- 3013. Mezi druhy pak suverénně vede ropucha obecná- loni 5895 jedinců. Nejedná se však o celkové počty, neboť na některých lokalitách se umisťují i tzv. naváděcí zábrany, které pomáhají obojživelníky nasměrovat bezpečnou cestou do různých propustí pod silnicemi.

Do akce se ještě letos, ale i v budoucnu může zapojit také širší veřejnost. Stačí si všímat silničních úseku, zpravidla mezi lesním porostem a nějakou vodní plochou, na kterých se v následujících týdnech objeví větší množství přejetých obojživelníků, převážně žab, ale i čolků, a nahlásit takový úsek prostřednictvím formuláře na webových stránkách ČSOP Vlašim pod hlavičkou „Akce žába aneb zachraňme žáby na silnicích“, kde je i mapka regionu, ve kterém vlašimští ochranáři působí. Přístup k formuláři, je možný přes qr kód níže.

Projekt podpořilo Ministerstvo životního prostředí České republiky.